DORRA - Doctors for Asia

DORRA léčí, učí a informuje vás o novinkách z Lomboku!

Aktuality z Lomboku




Z deníku Dalibora - 7.6. 2016:

"Včera jsem bohužel musel udělat nepříjemné rozhodnutí - nemá smysl dále pokračovat v konzervativní léčbě hnisající nohy starého farmáře. Z rány bohužel stále vytékaly decilitry hnisu prakticky z celého bérce. Navrhnul jsem nohu pod kolenem amputovat v co nejčasnější době. Jedině tak má muž šanci po půl roce ležení na zemi se opět zapojit do života. Argumenty proti konzervativnímu řešení jsou i jeho cukrovka na inzulínu, těžká kachexie a chudokrevnost. Dnes ráno jsme se tedy vydali do nemocnice ve městě Praya. Snad se mi podaří narazit na lékaře, který dá přednost pacientovi před pokušením si jej tam opět za hezké peníze delší dobu nechat a léčit nohu vymačkáváním hnisu. To ale neméně dobře zvládali i naši dobrovolníci-nezdravotníci. Za jejich snahu a ochotu jim patří velký dík!"

Příběh Ivany - tlumočí Petra - 8.6. 2016:

"Kamarádka je na mě protivná, dohaduje se s námi - můžeš to vyřešit?" Je vidět, že pacienti na Lomboku vkládají do naší sestřičky Ivany velké naděje :-) I když je ale Ivana šikovná, prosba této patnáctileté slečny je asi nad její schopnosti :-) Ivana (DORRA) a dobrovolník Martin (Kintari) měli dnes ve školce v Ngolangu asi 30 pacientů. Od 6měsíční holčičky, která se už tři týdny potýká s vysokou horečkou... až po zhruba osmdesátileté lidi, kteří klasicky trpí vysokým krevním tlakem a cukrovkou. Oba dobrovolníci se na své dětské pacienty jeli podívat ještě večer přímo k nim domů. Vraceli se za tmy - ale zřejmě spokojení!"

Z deníku Dalibora - 9.6. 2016

Aneb Příběh starého farmáře s infikovanou nohou ještě nekončí!

"Vydali jsme se s koordinátorem Edym do nemocnice Praya. Tam jsme měli probrat další postup s místním chirurgem. Lékaři, kteří v podobných nemocnicích pracují, jsou jako Jára Cimrman. Všichni je znají, ale nikdo je neviděl :-) Předem bylo tedy jasné, že nebude lehké jej najít. Díky mé zatvrzelosti, že s ním opravdu chci hovořit a především Edyho ohromné snaze jsme se probili až před dveře, kde měl právě působit. Sestřička se Edyho zeptala, co chceme a řekla, že tam má lékař pacienta. Po jeho odchodu jsme se hrnuli ke dveřím. Jenže sestřička prohlásila, že jich tam je ještě mnoho a mluvit s doktorem tak dnes (rozuměj ani zítra nebo tento týden) není možné. Podařilo se nám alespoň zjistit, že farmáře stejně neviděl a nemělo tak cenu se k němu dále pokoušet vlámat. Přesunuli jsme se za farmářem na pokoj a přišli jsme právě včas. Probíhal převaz! Braly mě mrákoty... Převaz byl hotový asi za 5 minut (naši učitelé i my jsme jej dělali skoro hodinu). Vymačkalo se pár kubíků hnisu a noha opět zmizela do druhého dne v obvazech. Z vedoucího převazového týmu se nám alespoň podařilo vymámit informaci, že noha nevypadá tak zle a že amputace nebude potřeba. A jako třešnička na dortu po převazu dodali, že je potřeba nohu "clean, clean and clean", tedy opravdu důkladně čistit... Už v prvním ročníku ví každý medik, že "ubi pus, ibi evacua" - tedy kde je hnis, musí pryč. V tomto případě (vím i já, internista tělem i duší) by bylo minimálně nutné na sále provést široké incize, rozrušit septa, proplachovat, drénovat, nikoliv mačkat dvěma tampony jako nežit na nose. Nicméně na půdě nemocnice má za pacienta zodpovědnost její personál a vůbec mi nepřísluší do léčby zasahovat. Kdybych měl opět platit, odmítnul bych. Naštěstí se rodině podařilo zajistit "kartičku", se kterou má nárok zdarma na pobyt i léčbu a mně nezbývá, než plně akceptovat situaci jaká je!"

Tolik setkání s lombockou nemocniční realitou...

Červnové zápisky z Lomboku - tlumočí Petra

Za našim týmem na Lomboku dochází spoustu pacientů s kožními infekcemi. Jejich původ je různý - často jde o následky obyčejného malého zranění, nebo o hnisající ránu po štípnutí komára, mravence apod. Postup léčby u takových pacientů často konzultujeme s paní doktorkou Markétou Stružínskou.

Ivana infikované rány nejdříve důkladně vyčistí pomocí Betadine a pak je nafotí. Fotky posílá kožní lékařce - Markétě Stružínské. Pokud pacient nemá teplotu, léčí poranění pouze lokálně. Když se defekt zhoršuje a přidají se teploty, tak Ivana podává celková antibiotika, případně léky na tlumení bolesti (většinou Ibalgin) a léky na snížení teploty (většinou Paralen). Vzhledem k tomu, že místní lidé nejsou zvyklí na takovou léčbu, reagují na ní velmi dobře. Některé defekty Ivana sama odstraní a použije Atrauman se stříbrem. Rány se na Lomboku léčí zdlouhavě - je tam velké vlhko a pacienti obvykle chodí maximálně v "žabkách". Pokud jsou rány na noze, dostává se do nich prach. Pacienti se ale učí se o svá poranění lépe starat. A výsledky naší práce jsou jasně viditelné!

Sledujte náš FACEBOOK - budete vždy v obraze!